Nessie – kolie (bez PP) – z útulku

Datum narození: cca 2005 – 16.8.2021 Výška: 54cm Váha: 22kg Nejsem výstavní pejsek. KastrovnáOtec: neznámý Matka: neznámá

Něco o mně:
Když jsme předali Sendynku novým majitelům, naše kníračka celý večer plakala, bylo nám jí líto, že přišla o společnici. Shodou okolností tou dobou manžel změnil zaměstnání a začal se živit hlídáním objektů, takže druhý velký pes by se nám hodil. Když je manžel na směně, nemůžu brát kníračku cvičit a po dlouhé noční je docela vyřízená. Zvážili jsme okolnosti a rozhodli se pořídit jí kamarádku na ven, aby tam za dlouhých zimních večerů nebyla sama. Projížděla jsem zase internet a hledala vhodnou adeptku. Musela to být psí slečna, nejlépe mladá, vhodná k dětem, seniorům, kočkám a schopná zařadit se do velké smečky. Nesměla být agresivní k jiným psům a musela být ovladatelná. Našla jsem několik takových, ale u všech by to vyžadovalo krocení temperamentu a intenzivní výchovu. Jednak jsem byla po Sendynce trochu unavená a jednak i celá malá smečka měla dost skákání po jejich zádech, takže jsem hledala spíše klidnější dámu.

Po delší době jsem zašla jsem do svého oblíbeného útulku na návštěvu a objevila jsem hned dva nové přírůstky, které mě oslovily. V zadním kotci byla velmi milá, dva až tři roky stará, bílá ovčanda. Mazlivá, dobře živená a urostlá. O kus dál byla velmi elegantní, stejně stará kolie. Byla sice trochu zanedbaná a vyhublá, ale velmi komunikativní. Nedalo mi to spát a projížděla jsem různé stránky, jestli tyto psí slečny někdo nepostrádá, protože obě byly z odchytu. K mému překvapení je nikdo nesháněl a to už tam byly obě téměř tři týdny. Do dnes to nepochopím, že je nikdo nepostrádal. Pro mě ale nastalo velké dilema, kterou z nich si vybrat, protože si byly tak podobné!

Ovčanda by se na hlídání hodila lépe, i k naší kníračce by se lépe hodila vzhledem, ale zase kdyby ji naši malí psi naštvali, mohla by je zle pocuchat. Kolie netrhá, ale štípe, tudíž by jim tolik neublížila, nicméně to není typický hlídač, ale alespoň štěká, když je třeba. Také se musí více pečovat o její srst. Mě se ale kolie vždy líbily a kdyby manžel skončil s hlídáním, mohu ji použít pro agility. Stále jsem nevěděla. Vzala jsem s sebou tedy děti. Nejprve byly docela bez zájmu (mají doma početnou smečku a pes navíc je tak rychle nenadchne), ale když obě holky viděly, bylo to rázem jinak. Kolie o ně jevila velký zájem a mohla se v kotci uvrtět, ovčanda byla trochu zdrženlivější. Rozvinula se debata s mnohonásobným ujistěním, že budou česat…. No zkrátka kolie se jim líbila víc. Já ještě stále nebyla zcela přesvědčená, a tak jsem si je za dva dny vzala obě na vodítko. To mi ukázalo. Ovčanda byla milá, ale venku měla tendenci stopovat a byla dosti uzavřená do sebe, naproti tomu kolie byla příjemná a komunikativní téměř hned. To mě ještě více utvrdilo, ale pro jistotu jsem si půjčila hřeben a šla jí vyčesat. Nelíbilo se jí to vůbec, patrně si česání moc neužila, snažila se utéci, což jsem jí nedovolila, ale za celou dobu se po mě neohnala, i když jsem z ní vyčesala kýbl chlupů.

Bylo rozhodnuto, za pár dní jsem si Nessii (jak ji pojmenovala dcera) vzala, jelikož jsem měla hektický den, jela se mnou rovnou do salonu, kde se mnou byla až do večera. Chovala se velmi distingovaně, vždy si prohlédla mého psího zákazníka a když jsem jí ukázala na místo s heknutím se tam svalila. V pauze přišel manžel, kterého vítala, jako by ho znala od jak živa. Společně jsme šli do pizzerie na oběd. V klidu jsme se najedli a pak vyrazili na nákupy. Nessie se tak líbila, že nás všude pustili do obchodu s ní. Koupila jsem jí sušené maso, které spořádala cestou zpět do salonu. Tam se mnou byla až do večera. Doma jsme ji představili naší kníračce. Ta ji přijala dobře, jen se jí trochu zježil hřbet. Za to Nessie došla k závěru, že je naše a chtěla konkurenci doslova vyštípat, začala klapat jako pelikán kolem a hlavně naší Safi u hlavy. Rázně jsem ji okřikla, potom se zklidnila. Večer jsme ji uložili do kotce, ale to se jí vůbec nelíbilo. Skoro celou noc proštěkala. Ráno odjela na hlídání s manželem. Během směny jí ukazoval, že z kotce půjde jen když štěkat nebude. Druhý den doma už v kotci štěkala tak o 80% méně. Co bylo zajímavé, malá smečka ji přijala ještě ten den a mohli běhat spolu. Po čtyřech dnech už se pohybovala po zahradě i po domě tak, jako by tam byla celý život. Sedmý den s námi a zbylou smečkou čítající dalších šest psů odjela na dovolenou. Nessie mě nepřestala překvapovat, vypadá to, že s námi žije již od mala. Venku chodí většinou bez vodítka, poslouchá nás takřka na slovo a rozhodně nehrozí, že by se zaběhla, drží se nás jako klíště, říkáme jí nohsled. Jsme velmi rádi, že jí máme, je to zlatíčko.

Nessie byla odchycena policií se značně zanedbanou srstí a ve velmi špatném výživném stavu. Několik dní trvalo, než byla schopná přijmout větší množství potravy najednou. Podle toho, že vodu z misky moc pít neumí (kouše jí jako potravu a cáká jako lachtan) usuzuji, že vodu pila pravděpodobně z kohoutku. V kotci v útulku se odmítala venčit, nejen já, ale i pracovnice útulku si myslí, že žila v bytě. Těžko říci, proč se jí původní majitelé zbavili, je to velmi milé a bezproblémové zvíře, ale my jsme rádi, že jsme si jí našli a naše kníračka Safira má novou kamarádku.

16.8.2021

Už ani nevím, jak to napsat, mám dost chtěli jsme to vyhrát, ale nedalo se. Po dvou dnech bojů jsme tě nechali odpočívat bez trápení a bolesti. Byla jsi tak statečná!!! Nevíme, jak začal tvůj život, ani jak a proč se tě někdo zbavil, ale jsme moc rádi, že jsi na dlouhých 14 let byla součástí naší rodiny. I když si nikdy nejela na žádnou výstavu, ani jsi neměla štěňátka, byla jsi stejně důležitá, jako ostatní ve smečce. Stala jsi se úžasnou tetou pro všechna naše štěňátka a byl na tebe vždycky spoleh. Od prvního dne jsi zapadla do rodiny, jako bys tam byla odjakživa. Od začátku jsi chodila na volno a nikdy si nás nechtěla opustit a my nechtěli opustit tebe….ale věk a zdraví neumíme zastavit, promiň . Navždy zůstaneš v našich srdcích, stejně jako láska ke Koliím, děkuji ti za všechno, odpočívej v pokoji