Vždycky když vidím malé choulící se kuličky ve zverimexu, začne se ve mně vařit krev. Proč? To velmi ráda vysvětlím, a také ukážu, jaká rizika vás čekají, pokud se vaše city pohnou a štěně si koupíte.

Nedávno jsem byla nakoupit v jednom velkém supermarketu a dcera mi připomněla, že je potřeba koupit morčeti seno. Vypravily jsme se tedy do nejbližšího zverimexu. Hned vedle dveří se k sobě v malé ohrádce tulila dvě štěňata. Cedulka hlásala, že to jsou boloňáčci. Jak známo, vedle dveří je celkem průvan, což je pro taková psí mimina víc než nevhodné. Navíc tudy projdou úplně všichni a štěňata, která v tomto věku zaručeně nejsou plně očkovaná, dostávají celodenní porci nejrůznějších bakterií proudících spolu s lidmi. Jediné, co bylo dobře byla čistota ohrádky.

Za několik týdnů jsem měla tu čest poznat jednoho pejska pocházejícího právě z takové prodejny. Jeho příběh nebyl moc veselý. Jak už to tak bývá, jeho nynější majitelé ho tam prostě nemohli nechat, a tak si ho odnesli domů. Po dvou dnech pejsek nevypadal moc dobře, a tak ho vzali k veterináři. V té době měl pejsek vodu na plicích po neléčeném zánětu průdušek a možná i zápalu plic. Další problém bylo oko. Pejsek následně prodělal jeho operaci. Několik prvních měsíců v novém domově byl častým návštěvníkem veterinární ordinace. Když se majitelé dovolávali vysvětlení na prodejně, bylo jim řečeno, že byl v pořádku. Nyní má „jenom” kýlu.

Co k tomu dodat? Je celkem logické, že v prostředí, kde jsou štěňata v obchodech držena jsou velmi na ráně všem nemocem. Lidé, kteří je sem prodávají mají nulový zájem na jejich budoucnosti a od toho se také odvíjí jejich péče v raném věku. Dalším hřebíčkem do rakve je věk těchto štěňat, který je často nižší než šest týdnů. Správně by štěně mělo odcházet do nového domova nejméně ve věku sedm týdnů, lépe ve věku osmi týdnů. Počítejte také s tím, že nemáte žádnou jistotu, že ze štěněte opravdu vyroste to, co je napsáno na ohrádce. Ke štěněti totiž nedostanete žádnou smlouvu ani záruku, že je to opravdu to, co to být má. Připočítejte si k ceně rovnou náklady na zdravotní péči a strach o to malé chlupaté nic, až zjistíte, že mu je nějak divně…

Co mě osobně velmi vadí, je také fakt, že mnoho lidí koupí štěně v takovém obchodě především proto, že je to nápor na jeho nervy. Normálně po zralé úvaze by to totiž neudělali a co hůř, často se k tomu rozhodnou lidé, kteří psa nikdy neměli, nemají žádné zkušenosti a netuší, co je čeká. Pak tento smutný příběh většinou pokračuje ještě smutněji. Pes je zanedbáván nebo vyhozen, v lepším případě skončí v útulku.

Dobrá, ale těžká rada na závěr. Nikdy si nekupujte štěně v takovém obchodě. Proč? Podporujete lidi, pro které je produkce štěňat jen a jen prostředkem k vydělávání peněz. Zaplatíte naprosto neodpovídající cenu za psa, u kterého nevíte, zda z něj nevyroste voříšek neznámého původu. Velmi pravděpodobně se tato cena ještě zvýší následkem nutné zdravotní péče a léčení nemocí, které si spolu s pejskem přinesete a ničeho se zpětně nedovoláte.

Porovnání

Pokud koupíte štěně přímo u chovatele (ideálně s PP), vidíte, v jakém prostředí je štěně i matka chováno, jak se s nimi zachází, jak se udržuje hygiena a jak jsou živeni. Pokud se vám to nebude zdát, můžete odejít jinam… Ke štěněti s PP dostanete smlouvu, a také průkaz původu. Pokud nastane nečekaný zdravotní problém (cca do 14 dnů po koupi), můžete jej řešit s chovatelem. Máte jistotu, že vám ze štěněte vyroste to, co to má být a mnoho chovatelů také poskytuje chovatelský servis, to znamená, že vám budou radit a pomáhat často po celý život vašeho pejska.