Nevím proč, ale už od raného dětství mi byla evoluční teorie proti srsti. Snad nejvíc ze všeho zákon silnějších. Evoluce totiž, když to shrnu, tvrdí, že přežívají silnější, zdravější a dravější jedinci. Tak trochu podezřívám Hitlera, že se v ní inspiroval, měl totiž velmi podobný plán. Ale jak je to s námi? A jak to funguje v psí smečce? Opravdu podle evolučního vzoru?

No, já nevím jak vy, ale mě nenechá chladnou vypadlé ptáče na chodníku, ani opuštěné kotě v krabici u silnice, nikdy by mě ani nenapadlo zlikvidovat nejslabší štěně z vrhu nebo nechat nemocného psa svému osudu… Znám bezpočet stejně „postižených“ lidí, kteří investují nejen svůj čas, ale i hmotné statky a peníze na to, aby pomohli právě těm slabým a nemocným, někdy často až za hranice zdravého rozumu a do chvíle, než odkápne poslední kapka naděje. Co nás k tomu nutí? Inu evoluce to asi nebude.

Ale co například psí smečka? Jsou to koneckonců zvířata, takže tam by to asi fungovat mělo. Já nevím, jak vy, ale zatím jsem nic podobného nevypozorovala. Mám ve smečce pár velkých rivalů, kteří se snaží nějak utrhnout to vůdcovství, ale co je zajímavé, nikdy tak neučinili, pokud byl jeden z nich nemocný a zesláblý. To mě naopak šokovali tím, že ten největší rival šel tomu druhému lízat rány po operaci a oči po ránu, aby dobře viděl. Správně by měl podle té známé teorie využít situace, ale on to prostě neudělá. Jak vysvětlit, že všichni psi ve smečce poznají březí fenu a začnou se k ní chovat tak nějak galantně. Hrají s ní něžnější hry a neskáčou jí po břiše… Jak vysvětlit, že pokud jeden pes ve smečce oslepne, najde se tu druhý, který ho začne vodit, jak vysvětlit, že pes, který přijde o nohu nebo dokonce o dvě, neztratí chuť žít.

Je toho hodně, co neumíme vysvětlit, ale můžeme o tom přemýšlet a můžeme se z toho hodně naučit. I my se totiž od zvířat můžeme naučit neskutečné lidskosti. A také můžeme přemýšlet o tom, kde se to v nás i ve psech vlastně vzalo….