V poslední době se množí případy, kdy pes nebo fena přijde k bonitaci a ejhle, nejde jim načíst čip.
Pro všechny je to velmi nepříjemná situace. Kdo za to může? Nemůže za to ani chovatel, ani veterinář a ani majitel zvířete. Firmy produkující čipy se k této otázce staví různě, ale po uplynutí záruční lhůty nad tím mohou mávnout rukou. Nicméně řešit se to musí a někdo to zaplatit také musí… Rozbíhá se zdlouhavý a náročný kolotoč vedoucí k ověření paternity a maternity.
Co si pod tím představit? Když selžou i všechny prvotní pokusy o ověření identity nějakou schůdnější cestou, jakou je třeba zkouška načtení čipu někde, kde mají s jistotou velmi kvalitní čtečku nebo načtení čtečkou výrobce samotného čipu, je nutno odebrat vzorek vhodný pro určení DNA jak od matky štěněte, tak také od otce a rovněž od jedince, jemuž čip nefunguje. Odběr má proběhnout za asistence výborem klubu pověřené osoby, klubu, aby bylo průkazné, že se jedná o daného jedince. Vzorky se odešlou do laboratoře k vyhodnocení, to trvá cca 20 dní. Když je vše v pořádku, může být daný jedinec přečipován – v ideálním případě duplicitním čipem, který je při uznání reklamace výrobcem zdarma.
Když bude vše probíhat ideálně a oba rodiče a jejich majitelé budou spolupracovat, je to docela slušná anabáze, která také něco stojí. Shrňme si to 3×vzorek a test DNA – testování stojí 950,- ×3 =2850,- + veterinární poplatek za odběr krve, cestovné pro pověřenou osobu, odeslání vzorku + nový čip + přeregistrace. Moc se mýlit nebudu když napíšu, že částka může dosahovat ke 4500,- Kč.
Ale co když…co když je například matka štěněte již mrtvá, nebo chovatel již nechová a nekomunikuje, nebo není k dohledání otec, případně jeho majitele to nezajímá…nebo když ani matce štěněte nejde načíst čip…co pak? Pak se může lehce stát, že váš pes nebo fenka nebudou uchovněni, nebo nebudou moci mít potomky, protože nebudou moci doložit vyšetření očí, při kterém se čip kontroluje…
Velice jsem si tím problémem lámala hlavu a dospěla jsem k závěru, že řešením neřešitelných situací by bylo dělat DNA profil všem rodičovským párům, nebo ideálně všem zbonitovaným jedincům. Tím se dostáváme na náklady cca 1000,- na jednoho psa za celý jeho život. To je zhruba cena jedné přihlášky na mezinárodní výstavu. Co tím získáme?
1.doživotně si nemusíme dělat hlavu s nefunkčními čipy
2.doživotně se nemusíme bát, že by došlo ke zpochybnění rodičovského páru štěněte
3.můžeme porovnat DNA profil námi vybraných rodičů a vyhodnotit, jestli se k sobě dobře hodí
4.stoupne úroveň našeho chovu v zahraničí, protože tam je v řadě zemí DNA profil již povinný nebo naprosto běžný
5.majitel feny nebude muset jako chovatel štěňat platit veškeré náklady, profil si totiž bude muset nechat udělat i majitel krycího psa.
Nevím jak vy, ale já, pokud by se někdy hlasovalo o povinném zavedení DNA profilu, zvedám ne jednu, ale obě ruce.