Je krásný slunečný den, jeden z posledních v tomto létě. Je to den, kdy se začínají odehrávat dva naprosto odlišné příběhy, které v sobě mají tolik stejného. Jsou stejně tak neuvěřitelné, jako zlomyslné. Jsou plné bolesti i nečekaných překvapení.

Ta první – velké plány

Malá drobná fenečka je vykoupaná a krásně načesaná, leží si ve svém měkce vystlaném pelíšku v zavazadlovém prostoru auta. Její panička i ona sama mají velký den. Jedou za psím ženichem. Aby vše dobře dopadlo, nechala jí panička udělat stěry, ale také odběry krve, protože díky nim se dobře pozná, který den je pro plánování miminek ten nejlepší. Po 150km cesty zastavuje auto u hezkého domečku s několika pejsky. Nejdříve se přivítají paničky a pořád si něco povídají. Potom nechají tu krásnou slečnu vyběhat na zahradě a vyčůrat. Po chvilce jí představují ženicha. Jeden druhému se moc líbí a co nevidět, svoje zalíbení také zpečetí. Potom si paničky dají kávičku a ještě nějakou dobu si povídají o svých psí miláčcích a o tom, jak moc by si přály, aby se miminka povedla. Potom odjíždí paní i s malou fenkou domů. Čeká je doba nadějného čekání.

Ta druhá – neplánovaně

Na dvorku jednoho z vesnických domů leží fenka velkého plemene. Zrovna má své dny a majitelé se ji snaží hlídat, aby neměla nechtěná miminka. Panička s páníčkem už mají velkého kluka a taky jednoho malého, co si s ní rád hraje, ale ještě je tu jeden chlapeček, ten je ještě v paniččině bříšku. Panička má hodně starostí a někdy jí není dobře, a tak se jednoho dne stane něco nečekaného. Ano, je stejný krásný podzimní den a ze dvora domu vybíhá ona velká fenka hledat toho svého vyvoleného. Asi za půl hodiny ji dohoní páníček, celý uřícený a rozčílený. To on ale chuděra neví, že si ta naše slečna svého ženicha už našla, ale ten už stihl tiše zmizet….

Ta první – nečekaně smutno

Malá fenečka se tváří těhotně, polehává a nechce si moc hrát. Bříško má plnější a tak se její panička moc těší, že se tentokrát miminka povedla. Vezme ji na ultrazvuk a ten její radost potvrdí. Raduje se panička, i panička budoucího tatínka. Panička se chystá připravit vše potřebné a plánuje si, kdy si vezme dovolenou. Zhruba za týden pobíhá fenka s pískací hračkou a chová se velmi divně. To se paničce nelíbí a ještě navíc zpozoruje podivný výtok. Jede se zase k veterináři. Tentokrát je tam ale čekají smutné zprávy. Miminka se vstřebala. Panička skoro pláče a malá fenka se cítí zmateně. Měla mít miminka a nemá, hledá si plyšáky a jiné hračky, aby je nahradila…

Ta druhá – nečekaný šok

Protože se panička první a panička druhé fenky znají, občas se navštěvují. Panička té velké lituje paničku té malé, ví jak moc se na miminka těšila. Umí to dobře pochopit, protože za pár týdnů bude i ona sama opět maminkou. Panička té velké fenky se svěřuje, že se jí zdá, že nějak přibrala a má divné cecíky. To už ale té druhé paničce vstávají vlasy hrůzou. Doporučí jí návštěvu veterináře a ultrazvuku. Panička velké fenky přichází na veterinu a paní na recepci se ptá: „ S čímpak jdete?” Panička se svým hodně kulatým bříškem povídá: „Máme podezření na těhotenství”. To paní na recepci nevydrží, začne se smát a povídá:” A že až teď?”. Samozřejmě že se všechno rychle vysvětlí a velká fenka už leží na stole. Doktor konstatuje vysoký stupeň březosti a miminek nejméně pět. A co teď…

Ta druhá – rodíme a co dál

První panička nikdy neviděla fenku rodit a neví jak na to, sama má se svým bříškem co dělat, aby zvládala běžné činnosti. Přesto všechno nastěhuje budoucí maminku-fenku domů a snaží se připravit potřebné pro její porod. Je to náročné pro obě. Fenka je zvyklá veku, tam je chladno a doma je zase teplo. Neumí se v době obratně pohybovat a chybí jí obvyklý pohyb. Občas udělá loužičku nebo i něco víc a dny plynou…Jednoho dne ráno se paničce zdá, že fenka už rodí, má docela živý sen, ale po několikerém zapištění zjišťuje, že to není sen, ale pravda. Vyskočí jak jen to jde z postele a jde se podívat, co se děje. Dvě psí miminka už jsou na světě a psí maminka se o ně vzorně stará. Postupně se jich narodí pět a fenka chce ven. Panička si myslí, že chce čůrat, a tak jí pustí, ale když dlouho nejde, vyběhne za ní ven a jde jí hledat. Fenka mezi tím porodí ve svém venkovním domečku další dvě miminka. Panička je po tmě najde a všechny dovede domů. Tam se ještě narodí další dvě. Je jich plný košík….

“Toto není smyšlený příběh, ale příběh, který se opravdu stal. Je ukázkou toho, jak je někdy těžké dočkat se vymodlených štěňátek, která by dostala veškerou péči, a jak snadno se zrodí mnoho nechtěných životů, které často končí nevesele. Je dokladem toho, že není radno nic podceňovat, ale také v mnoho doufat. Čas a nepředvídaná událost nám umí s našimi životy i plány pěkně zamíchat. Já osobně si jen přeji, aby miminka, kterým bylo dovoleno žít našla hodné a zodpovědné pánečky, kteří by se o ně po celý život vzorně starali.”