Častokrát jsem slýchala od svých příbuzných:”Kdybych si měl pořídit psa, tak jedině k baráku.” Jiní lidé zase říkali: “V bytě je pes chudák, to jedině kdybychom měli domek.” Jelikož jsem zažila obě možnosti, ráda bych ukázala, jaké jsou plusy a mínusy této varianty.

1. Plus pro majitele
Nemusí ven za každého počasí, stačí jednoduše v pyžamu otevřít a zavřít dveře a venčení je vyřízené, nebo dokonce ani dveře neotevírá, protože je pes stále venku. Upřímně řečeno, není to lákavá představa?

2. Plus pro psa
Může se častěji pohybovat volně bez vodítka a pohybuje se venku častěji. Může si beztrestně zaštěkat na sousedovic kočku, na sousedovi slepice i na souseda samotného. Na vesnici totiž většina lidí chápe, že pes štěká.

3. Plus pro člověka
Pokud máte štěně, snadněji se učí hygienickým návykům, protože při každém podezřelém pohybu snadno vyběhnete z domu a můžete pejska motivovat ihned chodit ven, aniž byste použili noviny. Nemusíte se bát, že by se štěně nakazilo nějakou nemocí, protože na vaší zahradě se cizí psi nevyskytují. Rovněž příležitostné vytí než přijdete z práce vás nechá chladným, protože si tři partaje pod a nad vámi nebudou stěžovat.

4. Plus pro člověka
Netrápí vás rozpatlané žrádlo, vylitá voda ani rozžužlané větve, protože na zahradě je vše snadno zapomenuto, snad až na pánovy pantofle, které nosí ke kotli.

1. Mínus pro člověka
Pokud denně nesbíráte psí výkaly ze zahrady, snadno se vám stane, že vaše chůze po zahradě bude připomínat slalom a čato si přinesete i něco na botě. Stačí jít pověsit prádlo či zatopit ke kotli…
Můžete si spočítat, že pokud váš pes kálí 2x denně, je to za týden 14 hovínek. Jestliže necháte psa na zahradě déle, než je zdrávo, je možné, že se stihne podívat pod povrch kdejakého krtince či záhonku a při troše deště vám přinese na tlapkách nemálo bahna a pokud se vám nepodaří ho zastavit hned v chodbě, donese ho až na gauč v obývacím pokoji. Rozhodně si po ránu alespoň protřete oči, než vašeho miláčka pustíte do domu, a zavřete dveře do dalších místností.

Také se podívejte, zda v plotě nezejí díry, protože jinak by se mohlo stát, že sousedovy slepice budou už jen na paprice, a to po mnoho dní, a doručovatelka už vám nebude chtít nosit poštu.

Pokud je pes trvale na zahradě a vy právě odcházíte v obleku do zaměstnání, může se stát, že se stanete předmětem bujarého veselí či vítání včetně blátivých razítek na mnoha místech vašeho oblečení. Ještě radostnější pak bývají příchody po mnoha hodinách strávených v zaměstnání. Dětem připravte pláštěnku, aby se do auta dostali v relativně čistém stavu, případně dejte do auta něco na převlečení.

Zatímco v bytě se případná devastace může odehrávat pouze ve volně přístupných místnostech, pokud je pes na zahradě, má poměrně široké pole působnosti. Může vám pomoci s otrháním přebytečných větví, právě dozrávajícího ovoce, či zvládne sklidit záhon mrkve. Jsou i tací odborníci, kteří stihnou sebrat vejce od slepic. Jiní překontrolují kompost a krtky po celé zahradě, případně vám připraví jámu na další stromek.

2. Mínus pro psa
Může se stát, že se pohyb psa omezí pouze na pohyb po zahradě, což se již po několika dnech stane nudným. Pes už zná každý kout a očůral každý roh. Začne se letargicky povalovat na zápraží a tloustnout. Jeho kontakt s pánem se omezí na několik minut denně, v případě hezkého počasí i o něco déle.

3. Mínus pro člověka i psa
Mnoho lidí právě proto, že se nemusí se psem obtěžovat na procházky na vodítku, zásadně zanedbá období socializace. Někteří psi ani neumí chodit na vodítku, nicméně to je už extrém, ale mnoho “vesnických” psů má panickou hrůzu z běžných věcí, jako je hluk aut, pohyb ve městě, podchody, cesta vlakem, kontakt s jinými psy a s davy lidí apod. S takovým psem je pak v dospělosti problém dojet např. vlakem nebo autobusem k veterináři atd. Někteří psi reagují bázlivě, ale jiní jsou pak ze strachu schopni i agrese. Rozhodně nepodceňujme nutnost socializace u psa, který bydlí u domu.

4. Mínus pro člověka
Pokud máte psa celoročně venku, budete muset v zimním období (pokud mrzne) často vyměňovat zamrzající vodu k pití a také ohřívat krmivo. Také budete muset zvýšit krmné dávky nebo zvolit energetičtější krmivo, aby byl pes řádně vybaven na zimu. Samozřejmostí je dostatečně zateplená bouda.

Tak to je několik mých postřehů. Život na vesnici mám moc ráda a myslím, že mnoha psům se zde daří velice dobře, jen si prosím přiliš neidealizujme, jak takový život s pejskem u domu vypadá, opravdu to není tak bílé…