Na začátek

Na začátek nás čekalo několik překvapení. Když jsme přijely k hotelu, pobalily všechny propriety a psy a dotrmácely jsme se s nimi do hotelu, kde se soutěž konala, užasle jsme hleděly na předlouhou frontu, která jen pozvolna ubývala. Jelikož já a Miluška jsem měly nastoupit hned ráno, byly jsme docela nervózní, abychom to vůbec stihly. Nakonec jsme se šťastně dostaly na konec fronty a šly hledat svůj stůl, který jsme bohužel nenašly. Proč? Byly jsme totiž přesunuty na odpoledne, což nám bohužel nikdo nesdělil, takže místo v 8:30 jsme měly být na místě ve 13:00. To nás docela rozladilo, protože jsme nemusely tak brzo ráno vstávat, ale hlavně proto, že kdybychom šly všechny najednou, tak nemůžeme jedna druhou vyfotit a taky nám nebude mít kdo hlídat věci. Pozitivní bylo, že Zuzku jsem našla okamžitě. Bylo nám moc líto, že nebudeme moci pracovat spolu. Mezitím vším úvodním zmatkem se ukázalo, že dvě účastnice z řad začátečníků nedorazily, a tím pádem zůstaly dva stoly volné. Využily jsme toho a poprosily, zda můžeme jít místo nich. Bylo nám ochotně vyhověno a tak doslova ne za 5 minut 12, ale ve 12 jsme započaly dílo.

zajímavé kreacePracujeme

Ano, střihání je opravdu práce, a ne práce zrovna lehká, o trimování ani nemluvě, navíc, pokud jste na této soutěži, máte na to určitý limit. Po něm musíte pustit nářadí z ruky ať to máte dodělané nebo ne. Zatímco Zuzka si pracovala na svém irském teriérovi, nic netušíc, že já teď trimuji také, makala jsem jako o život. Když jsem se rozhlédla kolem, měla jsem snad nejzarostlejšího psa z celé soutěže. Mezi tím, co Miluška vytvářela nádherné „tetování“ nůžkami na Artíkově těle, já už jsem se téměř po kotníky brodila v Safiřiných chlupech. Měla jsem práci rozfázovanou do částí a musela jsem pečlivě hlídat čas. Na trimování jsem měla jen hodinu, což jsem o 15 minut přetáhla a hned to bylo znát. Čůrky potu se mi lily po zádech a připadala jsem si jako na maratonu. S otrimováním jsem ještě nebyla zcela spokojena, ale musela jsem se věnovat dalším částem těla s tím, že to snad stihnu později. Vyčistila jsem bříško, upravila zadní partii a vrhla jsem se na nohy. To už toho měla Safi akorát tak dost a začala se mi skládat k zemi. Jenže to na nohy opravdu nejde. Takže v jedné kapse pamlsky a v druhé – v té bych potřebovala hever… Ten bohužel nikdo zrovna neměl. Nakonec jsem nohy také ustála a vrhla jsem se na hlavu. Ze vší té práce bych málem zapomněla na prsa a obrysy hrudníku. Odpočítávání času mi pomalu začalo tikat. Vytáhla jsem efilačky a začala doupravovat, co bylo potřeba – a bylo toho podle mě ještě docela dost. Závistivě jsem pokukovala po těch, kterým zbyl čas na to, aby psovi pinzetou vytrhávali z kožichu bílé chlupy… Když už bylo 5 minut do konce, věděla jsem, že víc už udělat nemohu, litovala jsem, že jsem nedostala stejný čas, jako erdelteriér, ačkoliv jsme byly stejně velcí a taky chlupatí, protože pak bych měla ještě půl hodiny k dobru. Ale co naplat. Sfoukla jsem chlupy, sundala Safi, natáhla dečku, Safi zase vyhodila nahoru a doupravila hřebenem a terier sprajem. Shodila jsem bundičku, nářadí zahodila, kam se dalo (díky chlupům jsem ho pak docela dlouho hledala), a čekala na rozhodčí.

Rozhodčí jsou dosti přísní, kontrolují soulad, délku chlupů na každé straně a potrpí si na čistotu střihu, uší i drápků. V začátečnících nás bylo 22, takže doufat v nějaké ocenění jsem si vůbec netroufla, navíc i já sama bych věděla, co bych ještě chtěla doupravit, aby se mi to zdálo ne dobré, ale výborné. Vedle nás stál bedlington, který byl opravdu krásně upraven, a ještě řada dalších, zajímavých plemen. Bylo na co koukat. Mávaly jsem na sebe se Zuzkou, protože jsme stály ve stejné řadě. Upravovala svého irčana s velkou pečlivostí. Výsledek její práce byl moc pěkný a nějakou tu cenu bych jí moc přála. Miluška za své tetování, které vypadalo opravdu krásně, dostala zaslouženě cenu a kreativitu. Ostatní si na výsledky celé soutěže museli počkat až do odpoledne.

souboj umělcůCo jsme viděly

Když jsme se z toho všeho vzpamatovaly, poklábosily a popily kávičku, přišla na řadu druhá parta, kde byla Naďa. Na řadu přišli pudlové a lovecká plemena na jedné straně sálu a na druhé začátečníci. Na práci mnoha profesionálů, kteří přijeli Francie, Švédska, Belgie, Itálie a Irska, byla radost se dívat. Zajímavé techniky úpravy nás inspirovaly a neubránily jsme se obdivu nádherných, téměř dokonalých, kontur pudlů. Bylo zajímavé vidět, že když dva dělají totéž, není to totéž. Dva stejné střihy na dvou stejných psech, stejného plemene a barvy vypadaly každý jinak a člověk si mohl hned uvědomit, jak střihy mohou ovlivnit celkový dojem ze psa. Rovněž úprava loveckých plemen byla úžasná a někteří jedinci byli naprosto nádherní. Na druhé straně sálu, kde pracovali začátečníci se to hemžilo jorkšíry, ale našla se tu i jiná, zajímavá plemena, jako například grifonek nebo dandík. Při pohledu na některé výtvory bylo ihned jasné, že zde jsou opravdu začátečníci, ale u některých nám bylo docela smutno. Z volby střihu bylo vidět, že zde zcela chyběla fantazie a mnohdy snad i snaha. Zubatá ofinka, téměř oholený jorkšír a další kreace vypovídaly spíše o tom, že dárek v podobě střihačského strojku nebyl dostatečným důvodem k tomu, aby střihači poděkovali dárci alespoň svým výkonem. Na druhé straně byl zde jorkšír, na kterém střihačka vytvořila zajímavý kostkovaný kabátek, který ihned přitáhl pozornost.

jork v kabátkuPři vyhlášení vítězů jsme trochu zesmutněly, protože nominovaná česká střihačka byla jen jedna, ostatní nominace patřili střihačům ze zahraničí. Výkony byly vyrovnané, a tak doufáme, že bude více českých nominací. Oproti předchozím rokům mi tu chyběla paní Slapničková se svým nepřekonatelným bišoním střihem (letos se neúčastnila), i když v této kategorii byli na stupních vítězů bišoni hned dva. Ze začátečníků se na stupně vítězů dostal střední knírač pepř a sůl, špringršpaněl a skotský teriér. Byla udělena rovněž cena diváka za nejlepší vztah střihače a psa.

Pragobest je zajímavá soutěž, kde se sejde velké množství odborníků této profese a každý rok je tato podívaná úplně jiná. Je zajímavé přijet i jako divák a sledovat práci ostatních. Pokud chcete vidět harmonii a krásu střihů, přijďte se také podívat.