Tento článek navazuje na předcházející dílZákladní manipulace se psem I. Zaměříme se na další oblasti, ve kterých budeme během života s pejskem muset manipulovat.

Tlapky

Nečekejte na to, až si váš pes jednoho dne zabodne do nohy trn nebo střep a vy to budete muset řešit. Pes, který není zvyklý na to, že mu saháte na tlapky,bříška tlapek, že mu je různě zvedáte a prohmatáváte, může reagovat podrážděně nebo minimálně neklidně. Někteří psi dokážou ztropit hysterickou scénu. V takové chvíli je opravdu těžké zjistit, co se psovi vlastně stalo, jestli bude nutné navštívit veterináře nebo zda problém zvládnete sami. Opět zahrňte do své pravidelné péče o psa kontrolu tlapek. Naučte svého psa, aby si nechal tlapky otírat hadrem, když přijdete z venku. Namažte mu a prohlédněte tlapky po koupání či dlouhé procházce apod. Opět nezapomeňte na několik zásad – klid, trpělivost, pravidelnost a důslednost.

Intimní partie

U psů varlata a penis a u fen vulva. To jsou místa jistě citlivá a zranitelná. Určitě je nebudeme bezmezně ohmatávat a denně prohlížet. Přesto se i k této nutné manipulaci za život psa či feny dostaneme. U výstavních psů je naprosto standardní kontrola varlat, aby bylo možné ověřit, že pes není kryptorchid. U fen věnujeme pohlavním orgánům zvýšenou pozornost v době hárání, krytí, porodu a poporodní době. Všímáme si výtoků, které mohou naznačovat zdravotní potíže. Někteří lidé používají při hárání tzv. hárací kalhotky. Nečekejme, že se fena hned od počátku smíří s touto pomůckou, ale trpělivou a laskavou péčí toho lze docílit (určitě ne ve 100% případů). Je dobré, když psa naučíme, že na jeho intimní partie se občas sahá, a že to nebudete pokaždé jen vy, ale i někdo jiný (zejména u výstavních psů je dobré toto natrénovat). Také u psího kadeřníka dojde i na údržbu ochlupení v těchto intimních místech. Tudíž trénovat bezproblémový dotyk těchto v těchto partiích není úplně od věci (psi na tento kontakt zpravidla reagují hůře než feny, zejména dominantnější typy).

pohyb na vodítu by měl mít řádVodítko a obojek

Řada psů má obrovskou radost, když slyší zachrastit vodítko, a ví, že se půjde ven. Nicméně radost některých je tak bezbřehá, že lítají po bytě a předsíni, skáčou na svého pána a jsou k nezastavení. Navlékat vodítko takovému psu je značně vyčerpávající a často velmi nepříjemné. Naučme svého psa, aby si při navlékání vodítka sedl a počkal, až mu jej nasadíme. Pokud nás pes odmítá poslechnout, tvařme se, že nikam nejdeme a psa si nevšímejme. Chce to čas, ale uvidíte, že pes brzo pochopí, že pokud se nezklidní, nikam se nepůjde a umravnit se výměnou za procházku jistě stojí za to.

Rovněž naučte svého psa kultivovaně chodit na vodítku (ideálně po levé straně svého těla). Pes, který vás neustále omotává vodítkem kolem dokola a nutí vás přehazovat si vodítko z ruky do ruky, nebo pes, který vám neustále kličkuje pod nohama či do vás vráží, působí na procházce jako nevycválané dítko, které si přejeme co nejdřív dostat domů, abychom měli klid. Věnujte naučení chůzi na vodítku dostatek času, především v prvním roce života psa, a po zbytek jeho žití se budete na procházky už jen těšit.

Přepravka a kufr

Dopravní předpisy vyžadují, aby pes cestoval bezpečně. To znamená, že menší plemena převážíme v přepravce nebo na sobě mají postroj připevněný k pásům. Větší psi často cestují u kombi aut v prostoru kufru odděleni mříží či sítí od části, kde cestují lidé. Ne každý pes je z těchto opatření nadšen. Řada psů proti nim hlasitě protestuje, klidně i několik desítek kilometrů. Jiní se snaží zdemolovat to, co je rozčiluje. Pokud si chceme ušetřit nervy, nelitujme své psí miminko, ale naučme jej cestovat podle předpisů hned od začátku. Snažme se ho v maminkovském věku brát často s sebou, aby pochopilo, jak se má v autě chovat a na nežádoucí chování ihned reagujme. Do budoucna si tím vychováváme příjemného společníka na cesty a ne sirénu doprovázející nás v nejhorší možné krizi.

Košík

Cestování dopravními prostředky “vyžaduje”, aby měl pes náhubek (pokud není v nepropustné schráně). Možná, že jezdíte takřka výhradně autem,a myslíte si, že učit psa chodit z košíkem je zbytečné, ale pozor na to. Vaše životní okolnosti se mohou během 12-15 let života vašeho psa značně změnit. Možná nějakou dobu mít auto nebudete, nebo se vám porouchá zrovna v době, kdy budete muset dojet se psem k veterináři apod. A co pak? Pes, který není na košík zvyklý se bude snažit košíku všemožně zbavit. S úplným klidem kvůli tomu otluče nejen vaše nohy, ale také nohy všech lidí stojících okolo. Případně se začne válet po zemi a vytrvá v tom nekonečně dlouho. Z preventivních důvodů je dobré psa naučit, aby košík snášel. Nadšený z něj asi nebude, ale pokud vás tato nutnost někdy potká, nebudete mít vedle sebe nepříčetnou hromádku chlupů.

česání a koupání patří k pravidelné manipulaci se psemČesání a koupání

Pokud jste si pořídili dlouhosrsté plemeno, měli byste se (raději ještě před jeho pořízením) zajímat o to, jak správně a často pečovat o jeho srst. Rozhodně nečekejme, že vaše štěně bude při česání slastně ležet a při koupání nehybně stát ve vaně. Začátky těchto aktivit se ve většině případů odehrávají spíše v lehce (někdy i těžce) hysterické rovině. To ale není důvod k tomu, abychom psa přestali česat, či koupat. Pokud pes zvítězí, časem se dočkáte pouze toho, že místo “chlupáče” budete mít oholenou ?kozičku”, a možná právě to, pro co jste si dané plemeno pořídili, bude nenávratně pryč. Pokud budete trpěliví a pevní, váš pejsek pochopí, že bojovat na této frontě nemá cenu a vzdá to. Když nebude mít publikum a nadšené obdivovatele svých výstupů, brzo ho hra omrzí, obzvláště pokud budete vítězem vždy vy. Zvolte opět klidný hlas a pevný tón a nevzdávejte se.

Co dodat závěrem? Nelitujte času a úsilí které věnujete do života vašeho pejska v prvních měsících života. Obrňte se trpělivostí, založte svou péči a manipulaci se psem na lásce a důslednosti a nezapomeňte na pravidelnost. A pak už nezbývá, než sklízet plody své práce. Přeji vám, aby byly jen sladké.